Proti gustu žádný dišputát
Chuťové pohárky každého z nás, jsou více či méně odlišné. Já třeba nesnáším rýžový nákyp a nudle z mákem, ale znám lidé kterým tento pokrm velmi chutná. Preference toho či onoho pokrmu je také závislá na místě kde člověk žije, na zdejším podnebí, ale i na životní úrovni jednotlivce.
Některé stravovací návyky jsou způsobeny náboženstvím či přesvědčením. Příkladem může být hovězí maso kterému Indové neholdují protože kráva je považována za posvátnou. V muslimských zemích je prase považováno za nečisté a z toho důvodu se zde vepřové maso nekonzumuje.
Mnohdy lidé přehodnotí své stravovací návyky z důvodu nemoci, nebo jen díky snaze zkvalitnit a prodloužit si život zdravou stravou. Smutné je když lidé změní svůj jídelníček k horšímu s odůvodněním nedostatku času apod…
Že někde mají v jídelníčku hodně rýže, tu zase mořských plodů a jinde vaří polévku z kokosového mléka nikoho nešokuje. Co země to jiná kuchyně, jednoduše vždy je nejsnazší vařit z toho, co poskytují místní podmínky. Jsou však potravní zvyklosti, které v obyvatelích jiných koutů světa vyvolávají odpor. Příkladem mohou být třeba smažené krysy, hmyzí larvy, sušené napůl shnilé žraločí maso zvané Hákarl, nebo polévka vařená z ptačích hnízd Salangan.
Přemýšlím a říkám si, že i my máme svoje zvyklosti, možná jinde nad nimi kroutí hlavou. Zvířecí střívka používáme k naplnění jitrnic, s žaludků krav vaříme naši milovanou dršťkovou… .
Někdy se možná na některé pokrmy zbytečně díváme s předsudky a i když máme tu možnost ochutnat, s opovržením odmítáme. Co když se tím ochuzujeme o skvělé pochutnání?